Moro reflex funguje u miminka jako vrozený poplachový alarm. Později se nervový systém učí rozlišovat, co je skutečné ohrožení a co běžný podnět.
Čeho si lze všímat
Mezi podněty
- silně reaguje na hluk
- vadí mu chaos nebo mnoho vjemů
- snadno se leká
Při změně
- změny ho rychle rozhodí
- reaguje silněji, než okolí čeká
- potřebuje více času na zklidnění
Po zátěži
- ze školy přichází vyčerpané
- běžný ruch ho unaví
- může být stále ve střehu
Podrobnější vysvětlení
Moro reflex si můžeme představit jako vrozený poplachový alarm miminka. Pomáhá novorozenému dítěti reagovat na náhlý podnět — například prudký zvuk, rychlou změnu polohy nebo pocit ztráty opory. Miminko rozhodí ručičky, prudce se nadechne a často začne plakat. V prvních měsících života je tato reakce zcela přirozená a důležitá.
Postupně by se ale měl Moro reflex tlumit. Jak dítě roste, učí se rozlišovat, co je bezpečné a co není potřeba vnímat jako ohrožení.
U některých dětí však může přetrvávat zvýšená pohotovost a citlivost na podněty. Rodiče pak často popisují děti jako velmi lekavé, přecitlivělé, snadno přetížené nebo neustále „ve střehu“.
Některé děti špatně snášejí hluk, chaos, změny nebo stres. Ve škole je může vyčerpávat běžný ruch ve třídě, snadno se rozruší nebo reagují silněji, než okolí očekává. Často pak přicházejí domů úplně vyčerpané.
Rodiče někdy říkají:
„Stačí maličkost a hned se rozsype.“
„Pořád všechno řeší.“
„Jako by neuměl vypnout.“
Přitom často nejde o nevychované, líné nebo „zlobivé“ dítě. Dítě může jednoduše reagovat citlivěji na běžné podněty a mnohem rychleji se přetížit.
Přetrvávající Moro reflex si můžeme představit podobně jako příliš citlivě nastavený alarm — spustí se i v situacích, které nejsou skutečně nebezpečné. A právě to může být pro dítě velmi vyčerpávající.
Jednotlivý projev reflex nepotvrzuje. Stránka pomáhá pojmenovat možné souvislosti. Přítomnost přetrvávajícího reflexu lze posoudit až při odborném neuromotorickém vyšetření v kontextu celého vývoje dítěte.