Reflex strachové paralýzy

Podrobnější vysvětlení

Reflex strachové paralýzy patří mezi nejranější ochranné reflexy dítěte. Objevuje se už velmi brzy během těhotenství a souvisí s úplně základní reakcí organismu na ohrožení. Když je situace příliš silná, tělo nejde do boje ani do útěku, ale spíše „ztuhne“ a stáhne se.

U některých dětí může být tato zvýšená citlivost patrná i později během vývoje.

Často jsou to děti, o kterých rodiče říkají:

„On je strašně citlivý.“
„Všechno ho rozhodí.“
„Jakmile je tlak nebo stres, úplně se zablokuje.“

Tyto děti bývají velmi vnímavé k atmosféře kolem sebe. Citlivě reagují na tón hlasu, napětí mezi lidmi, křik, chaos nebo konflikty. Nové prostředí často potřebují dlouho pozorovat a zvykat si na něj. Když se necítí bezpečně, mohou se stáhnout, přestat komunikovat nebo působit, jako by se „odpojily“.

Ve školce nebo ve škole přitom často nepůsobí problémově. Naopak bývají velmi hodné, tiché a nenápadné. Jenže uvnitř mohou fungovat ve velkém napětí a běžné situace je stojí mnohem více energie než ostatní děti.

Rodiče někdy popisují, že dítě:

dlouho potřebuje ujišťování,
velmi špatně snáší kritiku,
rychle se rozpláče,
silně prožívá chyby,
nebo se při stresu úplně „zasekne“.

Často přitom nejde o neochotu nebo vzdor. Dítě může být jednoduše přetížené a v danou chvíli už nezvládá dál reagovat.

Tyto děti bývají často velmi empatické, citlivé a vnímavé. Zároveň ale mohou být rychle unavené, protože jejich tělo zůstává dlouhodobě ve zvýšeném napětí a ve střehu.

Reflex strachové paralýzy je možné chápat jako velmi starý ochranný program těla, který říká:

„Když je svět příliš nebezpečný, raději se stáhni a nehýbej.“

Pokud tato reakce přetrvává příliš silně i později, může dítě vnímat běžné situace jako náročnější nebo méně bezpečné, než ve skutečnosti jsou. A to může být pro každodenní fungování velmi vyčerpávající.